Poslední dobou mě fascinující všelijaké ukázky na YouTube jak si něco vyrobit nebo vylepšit – takové to trik za 5 min hotovo a svět kolem Vás je lepší, protože…No, spousta těch nápadů jsou vysloveně nefunkční, či velmi pracné hlouposti. Tedy rozhodně nevím, proč bych měla rozstříhat leginy nebo pánské boxerky, abych z toho udělala „vysoce módní top“. Leginy jsou leginy a v ten moment kdy je rozstříhám, tak už rozhodně nejsou ve stavu, kdy by bylo jakkoliv rozumné natož pěkné z nich mít triko. Navíc všechny ty nezačištěné okraje a párající se švy. Ale proti gustu…a třeba některé nápady můžou být použitelné.

Ale proč se o tom zmiňuji. Také to občas vypadá to, že s tavící pistolí zvládnete úplně všechno. Já si vybrala jeden nápad a to na poličku do koupelny, avšak zavrhla jsem hlavní doporučované výrobní prostředky – karton, tavící pistolí a ozdobné papíry či snad tapety. Nábytek z papíru může být docela pevný a odolný (např. Pletené věci z papíru – řádně nalakovaný mnou z papíru pletený koš mi už roky slouží v koupelně), ale karton lepený dohromady tavící pistolí a polepeny ozdobným papírem, ve mě důvěru moc nevyvolává.

Takže jsem se rozhodla pro klasický materiál: dřevo, vruty a barvu. Tedy do truhlařiny jsem se rozhodně nepustila. Navíc už dávno vím, že v bytě, ve kterém se žije, není radno se pouštět do dřevovýroby, pokud na to není vyčleněna místnost, prach a nepořádek se roztahá pak všude. Měla jsem štěstí a u popelnic našla rozklíženy dětský ponk na nářadí z poměrně slušných latiček. Stačilo jen rozmontovat, odstranit nepotřebné plastové držáčky a háčky, znovu smontovat tentokrát do podoby použitelných poliček a nabarvit. Recyklovaná polička do koupelny byla na světě. Tipuji, že bude o dost trvanlivější a bytelnější než z kartonu, s menším nárokem na čas při výrobě, možná i nákladech. Navíc mě nebude bolet, když se zničí nebo ji budu muset při nějakém dalším stěhování vyhodit čas a finance do ní byly minimální s maximálním výsledkem.