Proč jsem začala drátovat? Vše mělo jednoduchý důvod, při cestě na poloostrov Cola, kam jsem zavítala za studií, jsem našla spoustu krásných barevných kamínků. Je už to sice nějaký ten pátek, ale přesto si pamatuji svoji touhu se těmi krásnými kamínky ozdobit a nosit sebou vzpomínku na nezapomenutelnou cestu podivuhodnou krajinou za polárním kruhem. Samozřejmě mě napadly náušnice jedna zelená druhá cihlově červená – kamínky stejného tvaru, protože to je můj nejoblíbenější druh šperku. bez náušnic se ven nechodí! Pak už stačilo vidět v časopise typu příloha k televiznímuprogramu odrátovanou rybičku a první pokusy se vydrátkovaly na svět.

Tak to všechno začalo.

Protože jednoduché oplétání od kamínků a drobných šperků jsem se propracovala klasicky k různým lahvím, skleničkám, svícínkům a hrnkům jsem se opět vrátila ke šperkům – brožím, náhrdelníkům a sponám, již o dost propracovanějším. Napomohla k tomu opět náhoda, tentokrát půlnoční procházka se psem. Náš foxteriér se rozhodl, ano rozhodl (pokud máte podobné plemeno, tak víte své), že dnes se jde k nově zasíťovaným parcelám pro stavbu domků. A ejhle u kontejneru se zbytky stavebního materiálu, kde chtěl značkovat, leželo smotané klubo drátů. Tenhle drát zřejmě sloužící k protahování kabelů skrz krky, je teď základní kostrou mých drátkovaných šperků. O tom kde beru další drátky na vyplétání a motání zas jindy.